12. 7. 2018
Dnes jsme měli odpočinkový den. Proto jsme šli na celodenní výlet. Bylo to asi tisíc kilometrů. Rozděleni jsme byli na několik skupin podle věku. Nejstarší skupina šla (běžela) asi milión kilometrů s trenérem Honzou. Údajně se dostali do Polska, Německa a potom do Holandska. Stihli to pěšky za jeden den a k tomu se ještě vrátili.
Nejsem si jist, ale asi si z nás dělali srandu. Je však pravda, že oproti nám vyráželi dřív a vrátili se později. Tak nevím. To my mladší jsme byli rozděleni na dvě skupiny. Šli jsme do města, které se jmenuje Tanvald. Cestou jsme se však zastavili u Cimrmanova majáku. Údajně je to nejvýše postavený maják na úplně celém světě. Bylo tam i super dětské hřiště. Tam jsme se zdrželi, protože se nám to opravdu hodně líbilo. Ve městě jsme si mohli kupovat. Trenéři říkali, že jsme vzali hračkárnu útokem. Největším hitem při nakupování byl takový sliz. Ani nic extra to nedělalo, ale nám se to moc líbilo. Kromě toho jsme se ještě zastavili v cukrárně a v supermarketu.
Trenéři nám říkali, že si nemáme kupovat nic těžkého, že nás čeká ještě dlouhá cesta. To však některé, středně staré (cca 11 let), neodradilo od nákupu dvoulitrové lahve coly. V půlce cesty pochopili proč. Trenéři říkali, že to je zkušenost a že alespoň vidíme proč máme trenéry poslouchat. Výlet se nám moc líbil, dokonce tolik, že někteří si to ještě chtěli protáhnout na rozhlednu, která se jmenuje Štěpánka. Tak nás trenéři ještě rozdělili na další skupiny a někteří šli trochu dál. I ze skupiny nejmladších si nikdo nestěžoval na bolení nohou a všem se výlet moc líbil. Po večeři nás čekala relaxace v podobě kina. Dívali jsme se na jednu kreslenou pohádku, která byla super.
